Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Osem rokov od agresie na Juhoslovanskú zväzovú republiku – Srbsko – Čiernu Horu devätnástimi štátmi NATO.24.3.1999 (2 časť)

16. 3. 2007

Vývoj událostí v útoku NATO proti Jugoslávii

Ve středu (24. března 1999) večer zaútočily vzdušné síly NATO na srbské cíle. Došlo tím k přepadení suverénního evropského státu ze strany západních mocností pod záminkou humanitárních důvodů.

Obrazek

Američané zničili i továrnu na výrobu léků.

Čeští pravoslavní křesťané akci NATO odsuzují Jedinou tuzemskou církví, která odsoudila bombardování Jugoslávie, je Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Záminkou k útoku na Jugoslávii byla složitá politická situace kosovských Albánců, jejichž práva údajně nebyla respektována. Přitom je známo, že v provincii Kosovo v rámci Jugoslávie fungovaly veškeré islámské a albánské náboženské, vzdělávací i kulturní instituce a bylo plně respektováno právo kosovských Albánců používat svůj mateřský jazyk, uvedli představitelé českých pravoslavných křesťanů ve svém prohlášení. Pravoslavný olomoucko-brněnský biskup Kryštof přitom považuje bombardování Jugoslávie za morální prohru křesťana-Evropana. Je to složitý problém, ale nemá se řešit silou. Má se jednat, a ne válčit, řekl Lidovým novinám Kryštof, který je přesvědčen, že oficiální stanovisko pravoslavné církve nikomu nestraní. Nejvyšší pravoslavný představitel u nás metropolita Dorotej dokonce přirovnal dění na Balkáně k mnichovskému diktátu. Jako jediná šance pro mír je tentokrát uváděno obsazení části území suverénního státu vojsky NATO, prohlásil pětaosmdesátiletý Dorotej. (Z Lidových novin 3. 4. 1999)

Rusko se obává, že začátek konfliktu na Balkáně je začátek anulování mezinárodního práva a poválečného uspořádání Evropy a v obavě z budoucího širšího útoku západních vojenských sil na Východ namířilo své jaderné rakety na členské země NATO.

Část amerického kongresu žádá prezidenta Clintona, aby nechal vstoupit americká pozemní vojska na území Jugoslávie.

Neúspěch na začátku zamýšleného plánu NATO, dle kterého se měl prezident Miloševič vzdát hned po začátku bombardování je zjevný. Představitelé NATO náhle začali tvrdit, že to tak "vždy předpokládali" a že bombardování musí pokračovat. Vypadá to tak, že nepokoří-li se prezident Miloševič, bude nyní muset Severoatlantická aliance rozbombardovat Jugoslávii třeba až do úplného zničení, jen aby si "zachovala tvář" a nemusela přiznat, že to byla další neúspěšná akce nejmocnější ale též nejarogantnější vojenské mocnosti.

Zdá se, že celá akce bombardování je akcí pomsty Západu vůči Srbsku, že si dovolilo nepřijmout jejich diktát.

Do bombardování mají být zapojeny nové tři stovky letadel, aby ničení Jugoslávie a jugoslávského lidu mohlo pokračovat ve zvýšené intenzitě dnem i nocí stále dál ještě několik týdnů.

Británie - křečovitá protijugoslávská propaganda přitvrdila rétoriku a není nepodobná komunistické propagandě u nás v době studené války. Cílem je přesvědčit vlastní obyvatelstvo o oprávněnosti fatálního porušení mezinárodního práva a pokračování agrese proti malému státu na Balkáně. Podobná kampaň je vedena v USA a jiných zemích NATO.

Bombardována byla obytná čtvrť v Novem Sadu (prý bez obětí), americkou raketou byl zasažen vlak (6 lidí mrtvých), údery NATO vymazávají v Jugoslávii z povrchu země celé vesnice.

Bombardování nevojenských objektů v Jugoslávii se stalo pravidlem (rafinérie, elektrárny, továrny vyrábějící čistě civilní zboží...) to vše svědčí, že cílem agrese není vojenská mašinerie prezidenta Miloševiče, jak tvrdí NATO, nýbrž Jugoslávie a Srbové, které chce Západ srazit na kolena jako národ, aby mohl bez braní ohledů uspořádat Balkán podle svých představ.

Václav Klaus řekl, že si myslí, že za odsun Albánců (z Kosova) může NATO (v rozhovoru pro Lidové noviny).

Někteří albánští uprchlíci z Kosova říkají, že utíkají ze země před nálety NATO.

Zveřejnění některých dodatků k "mírové" dohodě (zvl. tzv. "dodatek B") z Rambouillet, která měla být vnucena Jugoslávii, prokazuje, že skutečně se zde nejednalo o pomoc mírovému uspořádání v jugoslávské provincii, ale o přímý diktát Západu a nastolení režimu faktické vojenské okupace části Jugoslávie. Až nyní byly tyto části "mírové dohody" zveřejněny a vyvolaly pohoršení v Německu i ve vládních kruzích. Přijetí takových podmínek muselo být pro vládu suverénního státu nepřijatelné. Např. pohyb pozemních vojsk NATO měl být dle této dohody neomezený po celém území Jugoslávie. (Zodpovědní politikové přispěchali se zdůvodněním, že z těchto požadavků byli připraveni v průběhu vyjednávání ustoupit. Takové "vysvětlení" je však již jen spoléháním na krátkou paměť lidí. Jednání v Rambouillet se - jak známo - dosti dlouho protahovala a kdyby západní "zprostředkovatelé" chtěli skutečně z některých nehorázných požadavků ustoupit, měli k tomu dosti času a příležitostí. Není divu, že s podmínkami dohody souhlasili zástupci Kosovských Albánců. Skutečnost je taková, že jednání v Rambouillet mělo Jugoslávii postavit do bezvýchodné situace: buď souhlasit s okupací vlastní země anebo dát Západu "ospravedlnění" k přepadení Jugoslávie. Pravděpodobnější variantou je, že Západ předpokládal odmítnutí takového diktátu ze strany Jugoslávie, že v Rambouillet vůbec nešlo o to, aby se s Jugoslávií někdo chtěl o něčem dohodnout a že tedy cílem komedie sehrané v Rambouillet byla příprava půdy pro agresi NATO na Jugoslávii. Kosovský problém se tedy stal jen záminkou pro útok Západu na Východ. (Dle zpráv Českého rozhlasu a Mladé Fronty Dnes 14. 4.)

Další zprávy o zásahu civilních cílů. Zasažen byl konvoj s uprchlíky (přes 70 obětí). Prý omylem pilota - tomu však v Jugoslávii (i v Černé Hoře) nikdo nevěří. Na civilní cíle jsou opakovaně stříleny rakety.

Západ chce nejdříve Jugoslávii rozbombardovat, dosáhnout nastolení prozápadní vlády, a pak ji nabídnout materiální pomoc, a tím z ní učinit svoji kolonii. Skrze rozsáhlé investice totiž může získat Západ trvalý vliv (ekonomický i politický) na Balkáně.

V USA má veliký úspěch počítačová hra: Válka v Jugoslávii. Vedení skutečné války je pro americké vojáky patrně také jistou formou hraní počítačové hry. Na dálku vedou Američané poslední půlstoletí stále nějaké války. Dokud se jejich válka vede na druhé polokouli, jsou Američané hrdinové...

Německá diplomacie nabídla nový plán k uspořádání situaci v Kosovu.

Clinton žádá od kongresu dalších 6 miliard dolarů na pokračování a stupňování ničení Jugoslávie a jugoslávského lidu. (Pozn.: jakoby na světě nebylo dost hladovějících a dost ekologických katastrof, na nichž se Amerika velkou měrou podílí...)

I když byl před tváří světové veřejnosti odhalen podvod rambouilletského diktátu a Německo přišlo s novými mírovými návrhy, USA prohlásily, že chystají zintensivnit ničení Jugoslávie a zabíjení lidí, dokud se Jugoslávie nepodrobí diktátu západních pohlavárů a nepřijme okupaci nepřátelských vojsk. (Kdy už někdo učiní přítrž běsnění amerických válečníků a jejich neslýchanému výsměchu veškerému právu?)

Česká letiště mají být použita pro ničení Jugoslávie. V případě pozemní operace proti jugoslávskému lidu budou možná přes naše území dopravovány tanky, aby střílely do Srbů a jejich domů. Nyní už lze každému snadno pochopit, proč jsme byli tak rychle vtaženi do spolku NATO - letmý pohled na politickou mapu Evropy ukáže, jak je naše území strategicky důležité pro útok vedený ze Západu na Východ. Protože útok na pravoslavné Srby byl již delší dobu připravován (dle zpravodajských služeb), můžeme tušit, že naše vtažení do NATO bylo jedním z předpokladů zahájení severoatlantické agrese na Východ - tedy: se započetím operace přepadení Jugoslávie se čekalo, až bude naše republika Severoatlantické alianci k dispozici. (Každopádně bylo od NATO nefér vůči našemu státu, že okamžitě po našem vstupu do Severoatlantické aliance začala provádět bezprecentní vojenskou akci v Evropě bez mandátu rady bezpečnosti OSN, s čímž při úvahách a jednáních o vstupu nikdo u nás nemohl počítat. Kdyby dala aliance před naším vstupem do NATO poctivě najevo, že se takto hodlá chovat, lze předpokládat, že by odpor politiků i veřejnosti proti našemu přičlenění byl převládající.) Pak už politickým pohlavárům ze západoevropských vlád, z USA a z NATO zbývalo jen zinscenovat divadlo v Rambouillet, které mělo obhájit útok před západní veřejností, jež byla současně řádně promasírována obratně vedenou kampaní, a největší humanitární katastrofa od druhé světové války mohla začít. Koho dnes zajímá, že vyhnání Kosovských Albánců je následkem náletů NATO? Kdo si ještě dnes vzpomene, že Miloševič před zahájením útoků zřetelně vzkázal na Západ: Jestli zaútočíte na Jugoslávii, je to vyhlášení války, jejímž bojištěm bude Kosovo, a proto vám Kosovské Albánce pošleme, abyste se o ně postarali - nemohou přece zůstat na území, kde se povede válka, neboť pak by zahynuli do jednoho...

Šéfka americké diplomacie a jedna z hlavních osob v agresi proti Jugoslávii (přímý aktér pokusu o rambouilletský diktát) prožila své dětství v Srbsku a přežila 2. světovou válku jen díky pomoci a péči Srbů (dodnes umí hovořit srbsky). Dnes nechává americkými raketami odstřelovat místa, kde jí bylo poskytnuto útočiště před fašisty, a bombardovat ty lidi, kteří se o ni starali a ochránili ji před zahynutím. Cynismus bez hranic... (Fotografie a rodinné materiály předal Srb z rodiny, která skrývala M. Albrightovou pomohla jí přežít, kyperským novinám, když americké bomby začaly padat i na toto místo, kde nejsou žádné vojenské cíle; Abrightová se k tomu dosud nevyjádřila.)

Zakladatel švédské nadace Transnational Foundation Jan Oberg ve své analýze prosazovaného textu mírové dohody ze 17. března 1999 mj. upozorňuje, že dokument má samosprávnému Kosovu umožnit ovlivňovat politiku Jugoslávské svazové republiky (JSR), zatímco JSR má být zbavena možnosti ovlivňovat vnitřní záležitosti Kosova, že rozhodnutí Nejvyššího soudu Kosova mají být závazná pro orgány JSR, že dokument nedává JSR žádné záruky zrušení uvalených sankcí nebo řešení situace 650,000 uprchlíků na jejím území. Podle Oberga dohoda staví suverénní Jugoslávii na stejnou právní úroveň jako samozvané, právně neexistující Kosovo, reprezentované Kosovskou osvobozeneckou armádou, přičemž veškeré závazky z ní vyplývající jsou fakticky závazné pouze pro JSR, protože na kosovské straně není žádná legální instituce, která by je mohla převzít. Dokument se nijak nezmiňuje o odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády. Má být legislativně nadřazen zákonům JSR, přičemž nejvyšší vojenskou autoritou na území Jugoslávie se stane NATO.

Na úsilí Ameriky o svržení prezidenta Miloševiče odvětila Moskva: Rusko nepřipustí, aby se Jugoslávie stala protektorátem USA. Balkán je strategickým prostorem.

Hubení civilistů raketami a letadly NATO je již obvyklou záležitostí. Je známa řada případů, kdy zasažení civilního cíle a smrt lidí nemůže být vysvětleno omylem pilota nebo naváděcího systému, ale je prokazatelně záměrem útočníka. Na Východě se rozhořčení hovoří o cynismu amerických mladíků v letadlech. Protiamerické nálady rychle stoupají.

"Miloševiče je nutno odstranit," bubnuje západní propaganda. A pak "prorocky" dodává, že jinak po Kosovu napadne Černou Horu, Rumunko, Bulharsko, Makedonii, Maďarsko... A pak údajně to bude stát ještě více životů. Je to známý propagandistický psychologický trik: vyvolat strach, iracionální strach, který vede k touze po likvidaci toho, kdo je označen za původce tohoto strachu. Pak si teprve můžeme oddechnout. Otáže se někdo: "Proč si myslíte, že se Miloševič chystá napadnout postupně celý svět?" "Překročil někdy tento člověk se zbraněmi a dobyvačným útokem hranice území Jugoslávie?" O Miloševičovi a jeho prostředcích můžeme pochybovat, ale faktem zůstává, že hájí územní celistvost svého státu a existenční zájmy svých občanů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář